Výcvikový tábor Liblín u Rokycan (5.9.-12.9.2010)

15.09.2010 21:45

 

Tak konečně jsem se dočkal a vyrazil jsem s paničkou na další letní výcvikový tábor. Tentokrát jsme zamířili směrem Rokycany a to do Liblína. Dostal jsem hlášku, že by měl dorazit i můj nejlepší kámoš Henry (Almond Alfa Ori) a měl by s sebou vzít svoji ségru Annie. Společně jsme si užili prímový týden plný výcviku, ale i zábavy, hlavně ty společné večery na chatce bez páníčků, tam se vám děli věci, no radši nebudu ani vyprávět nebo bych to ještě dodatečně od paničky schytal :-) Kromě aportování, hledání a dohledávání nás hodně bavili i vlečky, Annie si oblíbila hledání myší a jejich aportování, mě více bavila voda a přinášení kachny. Kámoš Henry se děsně zlepšil už je skoro tak dobrej jako já :-) Také jsem zjistil, že se ta zvěř nemusí jen aportovat, ale zkusil jsem se do ní i zakousnout, ale panička moc velkou radost neměla, ba dokonce aj šílela a pěkně jsem to schytal, tak nevím jestli to mám někdy zase zopakovat :-) Cvičili jsme celý týden pod dozorem zkušených výcvikářů Honzi, Radka a Pavli (http://www.liblinoharivycvik.wgz.cz/). Tímto jim moc děkujeme za suprově připravený tábor a pomoc při výcviku.

Na závěr výcvikového týdne jsem se zúčastnil Podzimních zkoušek pořádaných OMS Rokycany. Nebylo to nic jednoduchého, párkrát jsem i potrápil paničku, není se čemu divit, víte jak moc už jsem byl unavenej po tom týdenním cvičení a zase jenom cvičení. Vždyť mě se o těch zajících a bažantech už i zdálo. Naštěstí tam byla Annie a ta mě vždycky dokázala dost zaměstnat, hold je to moje první láska, tak snad na mě nezapomene a brzo se zas uvidíme, protože to je docela dobrá kost :-) No ale zpátky od holek k těm Podzimkám - nakonec jsme to oba zvládli, i když panička měla velký nervy a bylo to na ní vidět. Při společném honu byla taková mlha, že jsme se skoro neviděli s paničkou navzájem, ale naštěstí pro mě jsme narazili na srnčí a mohli jsme si tak jak se říká „zavystavoval“ a byla to zábava. To přinášení teplý zvěře už zase taková legrace nebyla, při dohledávkách už to bylo o něco lepší no a na vlečkách jsem samo sebou nemohl zklamat, to se mi povedlo. Samostatné hledání už bylo za dost velkého tepla a mě už ty nohy tak nějak nesloužili, ale podařilo se mi to naběhat celkem dobře, i když to umím lépe (říkala panička). No a na závěr-  přinášení kachny – to už byla paráda, nejprve jsem se zchladil ve vodě a pak jsem po výstřelu vystartoval a s radostí přinesl paničce vhozenou kachnu, uf to se jí ulevilo, že jsem ji nepustil na zem a my neztratili bodíky. Podzimky jsem dokončil v I.ceně (264 bodů, nos 4), do příště budu muset dopilovat přinášení, abych zbytečně neztrácel body. No jen jak si odpočinu, tak se na to hned s paničkou vrhnu. Už mám slíbeno, že budu mít svůj mrazák a v něm spoustu krásných aportů, tak doufám, že se mnou půjdou kámoši brzo trénovat.

 

© 2010 Všechna práva vyhrazena.

Vytvořte si webové stránky zdarma!Webnode