Alimon Silvery Shine

Vítejte na mém webu

Ahoj, jmenuju se Alim a tohle je můj web, na kterém najdeš všechny informace o mě a mém životě. Stránky se snažím udržovat stále aktuální, takže Ti nic neutéče. Stejně, jako mě neuteče žádný zajíc :-) Doufám, že se Ti mé stránky líbí a že o nich řekneš i dalším kamarádům.

HAF, Alim.            

                      

                             

Novinky

23.10.2011 15:33

Víkend s milovanou Annie

Konečně jsem se dostal k tomu, abych Vám napsal, že jsem strávil krásný víkend se svou táborovou láskou Annie. Chápete to, po tak dlouhé době?! Píšu to se zpožděním, protože mě naši nechtějí dřív pustit k počítači, abych prý nekoukal po nějakých čubkách. :-)

Zpět ale k tomu mému výletu. Páníčkové mi to dlouho tajili, ale nakonec jsem se to stejně dozvěděl. Jede se na víkend do Jizerek za Annie. Z prvu jsem byl trochu nervózní. V hlavě se mi honilo spoustu věcí: “Konečně jí zase uvidím, hurá! Pamatuje si na mě ale ještě vůbec? Má mě ještě ráda, když má teď vybraného jiného nápadníka? To přeci nemůžu nechat jen tak! Je pořád taková kost jako na táboře? Spoustu otázek,přesto jsem se nemohl dočkat. Plán byl jasný, utahat páníčky na in-line bruslích v okolí vodní nádrže Souš a pak je pěkně poslat do hospody, aby nás nechali o samotě a já si pak mohl o všem s Annie promluvit :-)

Plán to byl smělý, protože jsem jednak nevěděl, jak zvládnu táhnout páníčky za sebou na bruslích a hlavně co na to všechno Annie? Tahání na bruslích jsem ještě nezkoušel, ale jak se později ukázalo, byla to brnkačka. Dali mi postroj, takže se mi je táhlo daleko pohodlněji než jako běžně tahám na obojku a vodítku, prostě paráda! :-) No a co Annie? Nezapomněla!!! :-) Jen co jsme dorazili bylo jasné, že nezapomněla! Zbalili jsme tedy páníčky a vyrazili. V průběhu nazouvání bruslí jsem Annie vysvětlil plán, byla nadšená. Jen co se páníčci postavili na brusle, neomylně jsme vyrazili v před, až jim hořely brzdy na bruslích :-) V půli cesty jsme zastavili na Smědavě, aby si odpočinuli u čaje a vyměnili brzdy. My s Annie jsme zatím sondovali, co by se kde na zahrádce dalo sníst a kochali se krajem. Zpátky to bylo z kopce, takže se nám páníčky nakonec moc nepodařilo utahat. Musel proto přijít plán B = přidat ještě procházku po okolí. Cestou v autě jsme to tedy páníčkům hlasitě vysvětlovali. Tanvaldský Špičák byl ideální místo pro utahání, což se i podařilo. Pak už šup dom na granule a na super člověčí jídlo. Panička Aniie, Verča se vytasila s opravdu móóc dobrým člověčím jídlem. Taky jsme toho spoustu vyloudili nebo ukradli, mňam. :-) Mno a pak už jsme jen čekali, jestli se konečně odhodlají jít za kultůrou do hospůdky. O našem plánu nemohli nic tušit, protože jsme s Annie stále dělali, že se jako moc neznáme. Annie dokonce chvíli na oko dělala herečku, že mi jako nic nepučí, nikam nepustí a tak. Povedlo se a páníčci nás nakonec nechali o samotě a vyrazili ven. Konečně jsme byli sami a mohli si tak s Annie padnout do tlapek. Taková doba odloučení. Už jsem ani nedoufal, že se ještě uvidíme a teď najednou sami dva v celém baráku. Co vám budu vyprávět, Annie je prostě stale jednička, moje první láska.

Samo, že když se páníčkové vraceli, tak jsme rychle odběhli na "svá" místa, aby nepoznali, že jsme celou dobu byli spolu. Nevím ale jestli nás neprokoukli, protože já rychle skočil do postele, kde normálně spí Annie a ona na mou deku na gauči. Snad si toho ale nevšimli? Každopádně nakonec jsme stejně všichni skončili v jedné posteli, takže to bylo jedno. :-)

V neděli jsme si už na nic nehráli, nemělo to cenu, prokoukli nás. Dokonce měli v ruce i kompromitující fotky z noci. Asi nás musel vyfotit nějaký paparazzi nebo co?! :-) Po společné snídani jsme tak tlapku v tlapce mohli vyrazili opět na výlet. Páníčci potřebovali rozchodit "kultůru" :-) Vyjeli jsme tedy do Kořenova, odkud jsme vyrazili na Paseky nad Jizerou. Počasí bylo zase super, tak jsme toho spoustu naběhali. Celý den jsme pak společně zakončili u mé stare kámošky Laury v penzionu Na Kapitánce, kam páníčci jezdí na tuze dobré pečené koleno. Mě ale nebylo moc dobře (zase jsem se předtím nacpal klacky a trávou, no), takže jsem z toho nakonec nic neměl, ale Annie si těch kolen užila i za mě :-)

Pak už jsme jen Annie s Verčou odvezli domů, rozloučili se a vyrazili zpět do Prahy. Doma jsem padnul do pelíšku a nechal si zdát o těch krásných chvílích, co jsem právě prožil s Annie. Doufám, že se brzo znovu potkáme. Bylo to super!!! Annie, jsi má jediná! Těším se na dalšího scucha :-)

O tom, jak jsme se měli se můžete přesvědčit na fotkách, které jsou umístěny u Annie na stránkách (https://www.silvermontero.cz/).

Haf, Alim :-)

© 2010 Všechna práva vyhrazena.

Tvorba webových stránek zdarmaWebnode